Extra 300s
7. 9. 2005
MADE IN CHINA
 

Ještě za blahého života mého Gilese, ke kterému jsem měl některé výhrady - zvláště ke křídlu
(mnou postaveném) s příliš tenkým profilem, jsem se rozhodl ke koupi ARF akrobata.
Model od CM Production jsem zvolil hlavně ze dvou důvodů:


rozpětí:
1650 mm
hmotnost:
3,95 kg
motor:
Magnum .91 FS (15 ccm)
plocha křídla:
  ?
RC:
4 funkce
plošné zatížení:
  ?
aku:
SANYO 1600 mAh 5-čl.
     

Model od CM Production jsem zvolil hlavně ze dvou důvodů:

1) Finanční stránka věci.
Cena 4.999,- (u RCM Pelikán Pardubice) mě spíš připadá jako cena za materiál než za model ARF.

2) Konečně jsem chtěl na vlastní kůži poznat co je CM Production zač.

Nebudu se zde zmiňovat o rozměrech a potisku krabice tak jak je to téměř ve všech recenzích. Je to totiž ztráta času. Všem je asi jasné, že model této velikosti se do krabice od bot nevejde a tím, že bude mít krásný barevný potisk nebude lépe létat.


To co mě zajímá nejvíc je obsah krabice - nikoliv její forma. Musím říct, že v obchodě, při nákupu, jsem jenom zběžně prohlédnul trup, křídla a motorový kryt. Byl jsem spokojen. Teprve doma, když jsem krabici obrátil dnem vzhůru a vyklepal z ní i ty poslední drobnosti, jsem zjistil, že součástí stavebnice je snad úplně všechno kromě elektroniky a motoru. Čínský smysl pro úplnost mě překvapil (poprvé).

Na úplném dně byl ještě velký, zelený, mumifikovaný brouk velikosti vypaseného, přerostlého chrousta. Vsadím se, že ještě než skonal v černočerné tmě kontejneru na houpající se lodi někde mezi Indií a Suezským průplavem, mluvil čínsky.
Dva manuály v angličtině a jeden v češtině. V tom českém jsem byl nabádán, že si mám zkontrolovat obsah stavebnice. V krabici by mělo být kromě jiného i: vysílač, akumulátory, nabíječ akumulátorů. Dále jsem se dověděl, že nejlépe model odstartuje hodem z ruky. Přitom nadpis manuálu zněl Extra 300s. Prostě došlo k záměně českých návodů k použití Extra 1650 mm vs. Extra polystyrénový "set". Nicméně i kdyby byl návod jenom v čínštině tak podrobné obrázky typu "step by step" jsou plně dostačující.

Stavba modelu
pokud si pamatuji dobře, uvádí se v manuálu, že stavba zabere cca 18 hodin. Mě to trvalo déle, ale netvrdím, že se to za oněch 18 hodin nedá zvládnout.

Křídlo
je ze dvou polovin, které se nasadí na duralovou trubku a na rovné desce permanentně slepí Epoxidem. Ještě před tím, ale doporučuji protáhnout kabely serv křidélek. Tady nastal menší problém. Cesta pro kabel není "rovná" a není opatřena žádným zaváděcím provázkem. Protáhnout samotný kabel bylo zhola nemožné. Musel jsem použít provázek s navázanou maticí a spouštět ho za pomocí různého naklánění a třepaní křídlem. Chtělo to honě trpělivosti a tu je ještě třeba vynásobit dvěma, protože křídla jsou dvě. Po navázání kabelu serva na provázek bylo již protažení kabelu legrace. Potom už stačí nasadit obě poloviny křídla na trubku a slepit. Přesnost dosedání obou kořenových žeber k sobě, za předpokladu, že horní část profilu křídla má být v rovině, byla obdivuhodná.

Nikde ani ta nejmenší mezera. Panty křidélek jsou z netkané tkaniny, podobně jako u amerických stavebnic. Zde je ovšem tento materiál poněkud tenčí a tužší a proto se s ním pracuje lépe, o mnoho snáz než s panty plochými či hmoždinkovými. Stačí kapka vteřinového lepidla a je to. Pohyb křidélek je ze začátku poněkud tužší, a křidélko má snahu se vracet do „nuly“. Nutno ovšem říci, že to není způsobeno nepřesnými drážkami pro panty, ty jsou opět bez vady, ale právě oním materiálem z kterého jsou vyrobeny. Nicméně – žádný problém.


Kryty serv jsou součástí dodávky!

Výškovka a směrovka
Podobně přesně a precizně je to i u dalších částí modelu. Po vložení výškovky do připravených výřezů na obou bocích ocasu a po přišroubování křídla k trupu jsem zjistil naprostou rovnoběžnost křídla a výškovky. Taky kolmost mezi VOP a SOP je bezvadná. Čínská kvalita mě překvapila (podruhé). Stejně bez problémů to bylo s panty z netkané tkaniny.
Servo pro směrovku se vkládá do ocasu kde je pro něj připravené lože. Součástí stavebnice je dlouhá, duralová, dvouramenná páka, která se šroubuje na kruhovou páku serva (šrouby k tomu určené jsou opět součástí modelu). Směrovka je tudíž ovládána dvěma táhly najednou.

Ostruhové kolečko klasického vydání by mělo být vlepeno do směrovky. Rozhodnul jsem se použít ostruhu jinou, přišroubovanou na konec trupu (po předchozím vlepení překližkové výztuhy) s kolečkem ovládaným pružinami. Směrovka netrpí při tvrdším přistání.


Výškovka je půlená a měla by být navzájem spojená ocelovým drátem a ovládána jedním servem v ocase. Při hrubé hmotnostní rozvaze mi vyšlo, že bude lepší použít dvě serva pro každou polovinu VOP zvlášť. Koneckonců připravená lože na obou bocích trupu k tomu přímo svádějí i když původně je to asi zamýšleno tak, že si lze vybrat stranu na které servo nainstalujeme.

Podvozek
Podvozková noha je z masivního duralu a je téměř nemožné ji ohnout i při velmi tvrdém přistání. Kolečka jsem nechal původní, „molitanová“. Bačkory jsou příjemně veliké.


"Molitanová kola nic nevydrží, ale pá gramů ušetří.

Při vrtání děr pro šrouby k uchycení podvozku ve spodní části trupu se vysypalo pár duralových pilin což mě celkem překvapilo.

Není bohužel vidět dovnitř, ale podobná duralová výztuha je i za motorovou přepážkou. Přední část trupu je tedy opravdu houževnatá.

Motor
Výrobce doporučuje 10-15 2T a 15-20 4T. Použil jsem Magnum 0.91 4T a doufal, že to bude (aspoň pro začátek) stačit. Lože motoru bylo příliš krátké a motor by se zcela utopil v motorovém krytu. Podložil jsem ho tedy čtyřmi dřevěnými hranoly abych dostal vrtuli s kuželem před kryt.

Motor je hlavou dolu a to z jednoduchého důvodu. Počítám se silnějším motorem a chtěl jsem zachovat motorový kryt v co možná nejcelistvějším tvaru – bez zbytečných otvorů.

Hrdlo nádrže vykukuje kruhovým otvorem v motorové přepážce a tím nastal problém kam umístit plnící ventil paliva.

Pomohl jsem si jednoduchým přípravkem z kulatiny a překližky.

Servo motoru je přibližně v těžišti uvnitř trupu. Prokličkovat táhlem mezi servem, nádrží a pákou karburátoru mi zabralo hodně času.

Vyvážení
I přesto, že jsem použil tu lehčí variantu motoru a baterie umístil až k odtokové hraně – musel jsem dovažovat ocas asi 30 gramy. Po instalaci silnějšího motoru to bude daleko horší.

První start
se uskutečnil 4. 9. 2005 na našem letišti. Obavy o funkčnost motoru po kolmém střetu se zemí (Giles 200) se naštěstí nenaplnily a motor naskočil. Později jsem ale stejně musel sundat laminátový kryt a doladit volnoběžnou jehlu.
Na zemi se letadlo pohybovalo celkem svižně a nebyl tedy důvod nezkusit přitáhnout a letět. Ignoroval jsem doporučené výchylky a použil svoje vlastní, osvědčené z Gilese, za použití DualRate. Překvapily mě daleko živější reakce něž u Gilese. Ze začátku byly i poloviční výchylky až až. Extra letěla výborně. Trimoval jsem výškovku o dva zoubky ve smyslu „tlačit“. Výchylky směrovky jsem měl extrémní a na letu to bylo znát. Při potlačení nebo přitažení jsem jsi několikrát nechtěně a jenom minimálně hrábnul i do směrovky a Extra roztančila svůj ocas ze strany na stranu. Těžiště jsem měl dát pro začátek více dopředu (použil jsem totiž „zadní“ hranici rozsahu těžiště uvedenou v manuálu). Extra byla mírně řečeno neklidná. Je ale pravda, že 90 % neklidu bylo způsobeno nervozitou a křečovitými pohyby prstů. Zbylých 10 % připisuji na vrub hodně potlačenému motoru (moje chyba – návod v tomto směru nelže). Při přidání plynu totiž letadlo mírně, ale přece jenom znatelně klesalo.
Přál jsem si éro, které nebude tak náchylné na přetažení (a to i na rychlosti) jako Giles. Nejdřív jsem zkusil minimální rychlost. Model nepadá po křídle, jenom sklání nos dolů!!! Při vyšší rychlosti si nechá líbit i utaženější zatáčku !!! Není to sice žádné 3D letadlo – to od něho nikdo nemůže chtít, ale letové vlastnosti se s Gilesem nedají srovnat. S odstupem času (14.9.2004) musím říct, že Extra létá obdivuhodně.

Menší výkon motoru nedělá při startu a základní akrobacii žádný problém, ale stoupavé výkruty jsou chabé. Dvacítka dvoutakt bude to pravé (pokud se mi to podaří nějak rozumně dovážit). Pro dvoutaktní motor jsem se rozhodl proto, že je lehčí a výkonnější než dvacítka čtyřtakt.

Zkusím poprvé motor ASP 120 a čínský „set“ bude kompletní (i když vlastně Magnum 0.91 FS je taky Made in China).

14. 9. 2005
Konečně mi čas dovolil důkladněji prověřit model i motor. Přenastavením výchylek směrovky není problém rovný nožový let. Na tlačené obraty motor taky stačí. S definitivní platností zůstane v Extře 15-ka čtyřtakt Magnum a 20-ka ASP počká v dílně na něco jiného....(hlavně kvůli hmotnosti a problematickému dovážení).

Krátké video z prvních trimovacích letů:

AVI :: DivX :: 12,3MB :: 2 min


úvodní stránka
modely

Hroch © 2005