Věnovat se létání s RC modýlky v Praze není ani zdaleka tak jednoduché, jak jsme si kdysi mysleli. Ne, že by tu nebylo dost prodejců - výběr modelů, elektroniky i stavebního materiálu je naopak obrovský - ale co chybí je prostor! Není to sice tak tragické jak se zmiňují kolegové z Japonska, zaplať bůh, za polétáním není nutné jezdit stovky kilometrů daleko na opačnou stranu ostrova. Ale přeci jenom, najít vhodné místečko pro průlet rámusící Brněnské osmičky,

nebo jen volný prostor nad hlavou mezi spoustou jiných vášnivých letců (navíc po práci, která končívá až po šesté hodině večerní) je poměrně vopruz. Po špatných zkušenostech s rušením na některých provařených pražských lokalitkách (např.: letňanském letišti nebo Dívčích hradech), a po zákazu benziňáků a později i vjezdu na hrnčířskou louku, jsme se na pár let upíchli na přemnožené Točné... Ale pořád to nebylo ono. Vlastní je vlastní!

Majitel nic nenamítal, zemědělcům se nehodila a vstřícný pan starosta nemá nic proti „leteckému provozu“ v rekreační zelené zóně! Zní to jednoduše, přesto jsme takovou louku hledali šest možná i více let. Máme dokonce k dispozici rybníček pro provoz hydroplánů! To je asi bonus za Hrochova léta strávená po úřadech a hledáním po pražském okolí.

Vivat Slatina!

úvodní stránka
články